Historie sboru
Dne 31.května 1908 na valné hromadě zdůvodnil starosta obce Josef Daněk občanům, povinnost a nutnost obce zřídit hasičský sbor, protože naše obec má již zákonitý počet čísel, potřebný k zřízení hasičského sboru. Po krátké debatě se celá valná hromada usnesla, že hasičský sbor se zřídí. Starosta obce pak vyzval přítomné, aby se přihlásili ti kteří chtějí konat službu hasičskou. Za první činné členy v novém sboru se přihlásilo 20 členů:Brzobohatý Cyril, Daněk Jan, Brzobohatý Julius, Brzobohatý Theodor, Poulík Cyril, Daněk Josef, Matula Jan, Hynšt Antonín, Muselík Vladimír, Poláček Jan st., Brzobohatý Josef, Kříž Josef, Ftačník Jan, Poláček Jan ml., Poláček Metoděj, Němeček Jan, Skácel Bohuslav, Knos Jan, Svoboda Antonín, Kuklínek Jan.Zakoupila se tedy dvouproudní páková stříkačka, 240 m hadic, 1 naviják, 1 berlovka, 1 střechový třídílný žebř, 2 žebře kamzíkové, 2 pochodně, 1 lékárna, 4 kaučukové koše. To vše u firmy A.Smékal v Čechách u Prostějova za 2800 korun.
1.Jan Daněk – rolník a starosta sboru, 2. Cyril Brzobohatý – náčelník, rolník , 3. Vladimír Muselík – první náčelník, dělník. Padl v 1. světové válce v Rusku, 4. Josef Kříž – rolník, druhý podnáčelník, 5. Antonín Hynšt – četař, zedník, 6. Jan němeček – četař, skladník potrav. Spolku. Padl v 1. Světové válce v Itálii, 7. Antonín Klimeš – místostarosta, mistr v text. Továrně, 8. Teodor Brzobohatý – rolnický syn, 9. Jan Kuklínek, 10. Jan Poláček – dělník, 11. Martin Paulík – mlékař, 12. Cyril Paulík – domkař, 13. Josef Brzobohatý – rolnický syn, 14. Jan Poláček – rolnický syn, 15. Jan Poulík – tesař, 16. Metoděj Poláček – soustružník železa, 17. Julius Brzobohatý – rolnický syn, 18. Josef Daněk, 19. Antonín Svoboda, 20. Jan Matula – dělník, Mezi členy čísla 2 a 3 sedí župní dozorce František Bestr z Líšně.Vpravo v čapce je br.Alois Boček z Blažovic.
V dřívějších letech bývalo žhářství trestáno velmi přísně, skoro jako vražda. Bylo to z důvodu, že domy byly stavěny ze dřeva a skoro vždy byly kryty slámou. Vznikl-li v obci požár, lehla celá nebo velká část obce. Pokud byl dopaden žhář, většinou skončil také v plamenech. Trest to byl krutý, ale zasloužený.Způsob hašení byl velmi primitivní. Nejstarší hasičství můžeme také pojmenovat jako bourání, protože veškeré umění jak odolat ohni spočívalo v tom, co nejrychleji zbourat okolní budovy, aby se oheň nerozšiřoval. Používaly se háky, sekery, žebříky, sudy a džbery. V 15.století se začala používat i ruční stříkačka. Vozová stříkačka byla vynalezena v r.1518.Za vlády Marie Terezie (1740-1780) ,byla snaha o vypracování celostátního požárního systému, ve kterém by byly obsaženy všechny povinnosti pro obyvatelstvo její říše a tehdejší známá protipožární opatření. Roku 1751 byl vydán "Řád k hašení ohně pro města, zemská městečka a dědiny Markrabství Moravského". Vyhláška nařizuje jakým způsobem má být vyhlášen poplach při požárech, kdo je povinen pomáhat při hašení, řídit záchranné práce a jaké jsou pokuty a tresty při neuposlechnutí této vyhlášky. Zdůrazňuje se vzájemná sousedská výpomoc mezi městy a obcemi.Hasičský sbor v této době ještě neexistoval. Tyto práce vykonávaly řemeslnické cechy. Syn Marie Terezie Josef II doplnil tento řád roku 1785 o podrobněji popsané povinnosti řemeslníků při požárech dle jednotlivých cechů (kominík, kovář, zedník, tesař).Tyto předpisy byly v platnosti až do vydání zákona o požární policii v sedmdesátých letech 19.století. Tento zákon ukládal povinnost každé obci, která má více než 50 domů zřízení hasičského sboru.V pozdějších dobách jsou domy stavěny nákladněji. Obce na ochranu svých majetků a mnohdy i životů zakládají ochranné hasičské sbory. Na Moravě byl první hasičský sbor založen r.1868 v Třebíči.Tyto sbory byly placené a mnohé obce si je nemohly dovolit a proto byly zakládány dobrovolné hasičské sbory.Naše obec se ohni také nevyhnula. Např. r.1845, dne 25. března dopoledne shořela celá pravá strana domů od školy do obce následkem velikého severního větru. V zimě r.1847 v noci shořelo celé levé pořadí domů. Roku 1858 vyhořela stodola Jos. Hlučky čp.13. V roce 1860 v srpnu vyhořela stodola K.Poulíka čp.24. V roce 1866 vyhořel mlýn Al. Ftačníka. Roku 1873 dne 8.září ve 4h ráno shořel domek Jana Opletala. Majitel zahynul v plamenech. Roku 1893 vyhořel Jan Šlezingr čp. 54, Jindřich Stuchlík čp. 55, Josef Poláček, Pavel Andrysík čp. 57 a Štěpán Rozkopal čp. 80.V roce 1895 v září shořel domek Václava Švábenského čp.39, roku 1906 shořela střecha letnice Ant.Mazálka čp. 69.Obec Velatice se začala pomalu rozrůstat. V roce 1908 je počítáno 112 čísel. Ačkoliv je obec poměrně chudá, přece jen ohledně ochrany majetku před požárem nechtěla zůstat pozadu. Začalo se tedy pomýšlet na založení sboru dobrovolných hasičů.
Samotné zakládání hasičských sborů má složitou historii. První hasičské sbory vznikaly v minulém století v některých větších městech Evropy jako sbory nedobrovolné. Z dobrovolných hasičských sborů v bývalé rakousko-uherské monarchii bylo založeno několik sborů německých. Mezi prvními v českých zemích vznikl roku 1854 německý hasičský sbor v Zákupech, v roce 1861 sbory v Liberci a ve Fulneku. Vlivem tehdejší politické situace byly pro zakládání českých dobrovolných hasičských sborů málo příznivé podmínky. Pro pochopení si stačí připomenout zrušení ústavy Františkem Josefem I. v roce 1851, nastolení absolutistické vlády a zesílení germanizace. I když se pak po pádu Bachova režimu postavení našich národů zlepšilo, i když obyvatelům Čech a Moravy pak formálně zaručovala nová ústava mimo jiné i svobodu spolčovací a shromažďovací, nebylo ještě snadné získat od nadřízených rakouských úřadů souhlas nebo povolení k založení českých dobrovolných hasičských sborů. To se poprvé povedlo v roce 1864 ve městě Velvary, kde vzniká první český dobrovolný hasičský sbor. Po Velvarech následují města další.