-

Práce s otevřeným ohněm


Jednou z častých příčin požárů jsou různé práce, při kterých se používá otevřený oheň. Nejčastěji se jedná o svařování nebo pálení plamenem nebo elektrickým obloukem.

Jednou z častých příčin požárů jsou různé práce, při kterých se používá otevřený oheň. Nejčastěji se jedná o svařování nebo pálení plamenem nebo elektrickým obloukem, což je jedna z nejpoužívanějších technologií ve výstavbě, výrobě i při údržbě a opravách strojů a zařízení. Svařovat lze kovy železné (např. ocel), ale také neželezné (např. hliník a měď). Takzvaně svařovat lze však také plasty a lepenku. Samostatnou kapitolu v práci s otevřeným ohněm tvoří pokrývačské práce, při kterých dochází k manipulaci s hořlavými látkami (lepenkami), které se svařují například plynovými hořáky. Jako hydroizolace se na stavbách používají také roztavené živice.

Všechny tyto práce mají jedno společné, vyskytují se při nich zdroje tepla dostačující pro zapálení běžného hořlavého materiálu. Ti, kdo práce provádějí, navíc až příliš často podceňují základní bezpečnostní opatření. Buď základní bezpečnostní opatření neznají nebo je nedodržují vědomě.

Předpisy stanoví, že práce, pro které je nutná odborná kvalifikace, nesmí provádět ten, kdo požadovanou kvalifikaci nemá. Kdo chce provádět např. svářečské práce, musí mít platný svářečský průkaz. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů stanoví: „Fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy“. V případě, že toto ustanovení fyzická osoba poruší může ji být uložena pokuta až do výše 25.000, - Kč.

Základní bezpečnostní opatření při svařování a dalších pracích s otevřeným ohněm řeší vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.

Základním bezpečnostním opařením je v případě práce s otevřeným ohněm odstranění všeho hořlavého materiálu, a to nejen v bezprostředním okolí prováděné práce, ale nejlépe v celém prostoru. Dále je nutné zkontrolovat, zda nemůže dojít k přenosu jisker nebo žhavých okují k hořlavému materiálu v jiném prostoru (např. otvory v podlaze nebo ve stěnách). Rovněž nelze zanedbat přenos tepla vedením (např. trubka procházející stěnou do jiného prostoru, která je v přímém kontaktu s hořlavými látkami). Pokud jsou prováděny práce s otevřeným ohněm v domě nebo v bytě za provozu, je nutná spolupráce majitele nebo nájemníka na bezpečnostních opatřeních. Lidem, kteří tyto práce provádějí, musí být poskytnuty správné informace o hořlavých materiálech v okolí prováděných prací. Stalo se například, že majitel rodinného domu byl přesvědčen, že izolační materiál pod jeho střechou je nehořlavý a takto informoval zaměstnance firmy, která na jeho domě prováděla opravu střešní krytiny. Až vzniklý požár a zničená střecha jej přesvědčili, o tom, že izolace hořlavá byla. Při pracích s otevřeným ohněm, zejména při svařování a pálení, musí být přítomna další osoba, která sleduje kam žhavé částice odletují a v případě potřeby může oheň v zárodku uhasit připravenými hasebními prostředky. Při přerušení práce musí vždy alespoň jedna osoba místo práce střežit a po ukončení práce je povinnost místo práce a jeho okolí kontrolovat alespoň po dobu 8 hodin. Obdobná opatření se vztahují také např. na práci s otevřeným ohněm při lepení izolační nebo jiné střešní krytiny otevřeným plamenem.

Zdrojem požáru mohou být také další řemeslnické práce, např. práce s benzínovou pájecí lampou (tzv. letlampa). Zásady bezpečnosti práce související s tímto zařízením řeší § 8 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.

Různá zařízení používající otevřeného ohně je nutné používat přesně dle návodu výrobce. Pokud se při práci s otevřeným ohněm používají současně hořlavé kapaliny (benzin, petrolej apod.) je nutná nejvyšší opatrnost, neboť může dojít ke zraněním i smrtelným úrazům. Proto je nutné se vždy nejprve seznámit se správnými postupy vhodnými pro používání těchto zařízení a tyto postupy dále dodržovat.

Nebezpečí požáru rovněž hrozí při práci, při níž vznikají jiskry o vysokých teplotách nebo odletující žhavé části opracovávaných materiálů (např. při práci s bruskou nebo s rozbrušovacím kotoučem). Používání brusek a rozbrušovacích kotoučů je velmi rozšířené, rychlé, účinné a nahrazuje zdlouhavé a těžké manuální postupy. Může však být také nebezpečné. Při použití v nepřístupných místech, v blízkosti hořlavého materiálu nebo bez ochranných pomůcek (např. brýlí), můžeme způsobit škodu na zdraví i majetku nejen sobě, ale i svému okolí.

Otevřený oheň lze používat také k nahřívání součástek. Mnoho požárů vzniklých při opravách automobilů svědčí o lehkomyslnosti nejen občanů při opravách svépomocí, ale i „profesionálů“ v servisních dílnách. Provádění různých prací na automobilech, ze kterých nejsou odstraněny hořlavé materiály (např. sedadla s textilními potahy, pneumatiky, elektroinstalace, palivová nádrž), může vést až k výbuchu hořlavých benzinových par. Při svařování, broušení, rozbrušování, nahřívání součástek nebo při pájení vždy hrozí nebezpečí vznícení hořlavých materiálů. Následný požár vlastního auta není pak tou nejhorší škodou, která může nastat. Případy požárů celých servisů i se všemi automobily připravenými k opravě, značně poškozené stavební konstrukce a poškození zdraví nejsou nijak vyjímečné. Čas ušetřený tím, že nebyla provedena dostatečná bezpečnostní opatření, pak ztrácí význam.

TOPlist