-

Desatero bezpečného léta


Léto je již v plném proudu (letní bouřky taky), školní prázdniny taky a my se těšíme na zaslouženou dovolenou. I během tohoto odpočinkového období bychom si však měli dát pozor na několik rizik a dodržovat základní pravidla požární bezpečnosti. Abychom se opravdu mohli v klidu těšit z letní pohody a nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví nebo škodám na majetku.

1) Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou “zaneprázdněny” školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami nebo kouřením, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Zvlášť oblíbenou zábavou dětí na venkově je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skočilo tragédií.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§ 78) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát o to, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.

2) V létě také mnozí z nás podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole a napáchat nevyčíslitelné majetkové a ekologické škody.

Při rozdělává ohně ve volné přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech!!!! Pokud se tímto pravidlem neřídíte, může vám být udělena pokuta až do výše 10 000 Kč, v případě požáru pak můžete být chudší až o 25 000 Kč.

Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru pak velmi snadno způsobí neštěstí. Každoročně kvůli neopatrnosti lidí vznikají desítky požárů. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i louce nebo na strništi. Za silného větru nebo extrémního sucha bychom oheň v přírodě neměli rozdělávat vůbec.

Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě bezpečně oddělte ohniště od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.
Pro zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky (kapaliny) jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou samozřejmě zakázány i všechny uměle vyrobené látky, kvůli ohledu k přírodě bychom neměli pálit ani trávu, nesmí se pálit ani jakékoliv odpady či materiály obsahující chemické látky. (viz § 3 zákona č. 86/2002 Sb, o ochraně ovzduší) Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálení větvi.
Oheň nesmíme ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodního zdroje.

Naše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Ohniště musí být důkladně uhašeno, buď zalitím vodou nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok tak musí hasiči mnoho ohnišť dodatečně dohašovat.
Pozor! Zejména půda v jehličnatém lese je z tohoto pohledu velmi riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou!

Děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru osoby starší 18 let. Zvlášť pozor na sezení a hry v přílišné blízkosti ohně, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení. Zmiňme tedy základní pravidla jak postupovat, když přece jen dojde ke vznícení šatů a není např. po ruce dostatečné množství vody k uhašení. Odborníci doporučují chovat se dle pravidla Zastav se, lehni si a kutálej se!

Zastav se – neutíkejte (během či chůzí se oheň ještě více rozšíří) – běžící osobu je nutno třeba i násilím zastavit, donutit ulehnout a uhasit oděv

Lehni si – kdekoliv jste, venku nebo uvnitř, okamžitě si lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení)
Kutálej se – válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.

3) Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry například nezapálily suchou trávu. Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně.

Pozor na zacházení s plynovými spotřebiči (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko. Např. plynové zapalovače zanechané v autě vystavenému vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu. Pokud plynový spotřebič používáme ve volné přírodě, nesmíme ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.
Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu.
V létě se o dovolených často přemísťujeme na tábořiště i automobily. V těchto případech bychom si měli dát pozor a neparkovat ve vysoké trávě. Ta totiž velice snadno chytne od našeho po jízdě rozžhaveného katalyzátoru.

4) Právě léto s sebou přináší i zvýšené riziko zniku lesních požárů, zejména když panuje suché a teplé počasí. Navíc s příchodem letních školních prázdnin a dovolených do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko ještě dále zvyšují. Z celkem 873 lesních požárů, které v loňském roce vypukly, jich bylo 310 způsobeno zakládáním ohně a vypalováním, dalších 196 požárů pak způsobily nedopalky cigaret. V lese se nesmí v žádném případě kouřit rozdělávat otevřený oheň lze jen na vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 10 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Jen v roce 2004 způsobily lesní požáry smrt 6 lidí, zraněno bylo 23 osob a škody se vyšplhaly na 19,1 mil. Kč. Vznikly i značné ekologické škody, při požárech lehlo popelem celkem 335 ha lesa.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít těžkou hasičskou techniku. Navíc je mnohdy chování ohně v lese nevyzpytatelné a podobné zásahy si obvykle vyžádají povolání většího množství požárních jednotek. Všichni si z obrázků v televizi pamatujeme na katastrofické lesní požáry ve světě (např. USA, Chorvatsko, Španělsko), které po sobě zanechaly ekologickou spoušť a astronomické škody. Snažme se proto, aby něco obdobného nepotkalo i naši krásnou zemi.

5) Letní období je typické i častým výskytem bouřek, které nás mohou překvapit například během výletu. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě?
I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

  • Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
  • Pokud se v době bouřky nacházíme venku, je lépe přerušit některé činnosti a vyhledat spolehlivý úkryt. Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení) a vysokých osamocených stromů. Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty (ani deštník!!) – fungují totiž jako bleskosvod. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
  • Bezpečný úkryt před bleskem poskytují (samozřejmě kromě budov opatřených bleskosvodem) husté lesy a háje, nižší porost, úzká údolí, úpatí vysokých skalních stěn. Naopak během bouřky v přírodě se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
  • Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Rovněž sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
  • Překvapí-li vás bouřka přece jen na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejlépe je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe, popř. si lehnout v nějaké prohlubni.
  • Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve.
  • Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
  • Většinu bouřek doprovází i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
  • A ještě jednou: během bouřky pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí proud. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo nenadálé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. 

6) V létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, zda např. nezůstal zapnutý sporák, žehlička. Obzvláště riziková je lednička, pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší centrální vypnutí.

Uzavřete hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i od antény. Chráníme tak náš majetek před poškozením či úplným zničením v případě úderu blesku či prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Samozřejmostí je vypnutí všech světel a zavření oken. 

Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a ničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo našeho pobytu, abyste se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů. 

7) V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či lesní požáry. Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a praktikují i nejrůznější nebezpečné aktivity. Zejména starší chlapci chtějí být v kolektivu hrdiny a toto své hrdinství chtějí dokazovat například lezením po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. Často záchrana života v takovýchto případech opět závisí od rychlého zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému. Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:

  • Nepohybujte se nikdy řádně nezajištěni v blízkosti okrajů skal, štol atd. Vždy hrozí nebezpečí pádu v důsledku ztráty rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.
  • Pozor na pohyb v neznámém terénu, a to zejména za snížené viditelnosti nebo v noci.
  • Nešplhejte nikdy nezajištěni na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější! Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost.
  • Nikdy nepřeceňujte své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých.
  • Nepouštějte se nikdy bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí - zával, ztráta orientace, zaklínění se v úzkých prostorách, nečekané zaplavení prostor, přítomnost nebezpečných plynů atd.
  • Nikdo by neměl přeceňovat své síly. Vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru!

Podobná nebezpečí mohou číhat i v městském prostředí např. při lezení na komíny, lešení, na vysoké konstrukce jako různé stožáry, vysílače apod. nebo v kanalizačních sítích nebo kabelových kanálech. 

8) V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo vodáckém sportování.

  • Nebezpečné je koupání v noci, kdy snadno dojde ke ztrátě orientace.
  • Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.
  • Neskákejte nikdy do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty.
  • Nepřeceňujte nikdy své plavecké schopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.
  • Při sjíždění řek a zejména jejich splavů by měla být v loďce zkušená dospělá osoba a děti by měly mít plovací vestu.
  • Nepohybujte se nikdy v přílišné blízkosti břehů. Mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu do vody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.
  • A když dojde k nejhoršímu a někdo se začne topit - raději přivolejte někoho dospělého nebo přímo některou ze složek IZS! Je to vždy velmi nebezpečná situace, mnohdy náročná i pro profesionály. Pokud se stanete svědky utonutí, vždy si co nejlépe zapamatujte (označte) místo, odkud nebo kde jste tonoucího naposledy viděli a co nejrychleji přivolejte pomoc.

I ve městě mohou číhat podobná nebezpečí. Jedná se především o nejrůznější splavy, vpusti, jímky, studny, odkalovací nádrže čističek, přehrady apod. 

9) Rizikem typickým pro letní období je v jistém smyslu i sklizeň obilí. Zemědělská technika (traktory, kombajny, automobily) totiž může při neopatrné obsluze zapříčinit požár – chytne např. sláma od výfuku, který se příliš přiblíží apod. Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno nedostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků. Podobné požáry již v letošním roce vypukly. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím ochladit. K podobnému samovznícení může dojít i u slámy ve stohu. 

10) S parními lokomotivami se dnes již jen tak lehce nesetkáme, na koleje se dostanou většinou jen při slavnostních příležitostech, kdy v plné parádě brázdí regionální tratě. I to je však značné riziko, protože odletující jiskry mohou zapálit např. okolní stráně, které již dnes nejsou zbaveny porostu. Pokud tedy někdo hodlá uspořádat podobnou jízdu s parní lokomotivou, ta by měla být vybavena lapačem jisker. Organizátor navíc musí celou akci nahlásit na Hasičský záchranný sbor příslušného kraje, který musí akci schválit a organizátor by měl následně po dohodě s hasiči přijmout adekvátní protipožární opatření. 

Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům na lince 150 (či 112). Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe.

A nezapomeňte tato pravidla omezující možná rizika dodržovat i při návštěvě zahraničí. Čeští turisté již nejednou v minulosti způsobili svou neopatrností neštěstí a udělali své rodné zemi ostudu. Mementem je již jednou vzpomínaný požár v chilském Národním parku zaviněný českým cestovatelem.

TOPlist